Dnes 8.2.2020 jsem se vydal na HEMA turnaj DigladioRu 2020. Dorazil jsem kolem 13.hodiny zaplatil dobrovolné vstupně a chvíli po mně dorazil i David s Verčou. Měl jsem radost, že nejsem na turnaji sám. Vyměňovali jsme si postřehy ze soubojů na různých plochách a seznámili jsme se s novými lidmi.
V první řadě jsem se osobně potkal s Honzou Hořejším. A musím přiznat, že tváří v tvář nebyl tak otravnej, jako při FB komentářích. Dokonce nám i pochválil sebekritiku z předchozího příspěvku. 🙂
Dalšími lidmi, které jsme mohli trochu poznat byl Viktor z Rotyky a za Duelanty od Sv. Rocha, jsme poznali Petra, který nás pozval na turnaj v boji nožem.
Dokonce jsem naživo viděl jednorožce DigladioRu, 🙂 Borka Belfína a představili jsme se. Vau, to bylo setkání. Procházel kolem a tak jsem ho pozdravil a on se zastavil a dali jsme se do stručného dialogu.
Teď vážně, byl jsem mile překvapen jeho chováním a dobrým přístupem, stejně jako všech ostatních ze školy bojového umění DigladioR. Myslím, že se Vám turnaj povedl, pokud mohu soudit z mé druhé divácké návštěvy nějakého HEMA turnaje.
K samotnému turnaji, DLOUHÝ MEČ OPEN, se odvážím napsat pár slov, ale jde o subjektivní názor.
Turnaj probíhal relativně rychle a bylo na co koukat. Možná mě mrzelo, že plochy C a D byly dál od tribuny, takže jsem dobře mohl sledovat jen plochy A a B. Nakonec jsem si vybral plochu B a sledoval jen tu.
Rozhodčí mi přišli relativně spravedlivý i když jsem mnohdy nepochopil jejich verdikt. To se třeba změní po nějaké vlastní zkušenosti v turnaji. Nicméně i rozhodčí si zaslouží pochvalu za pozornost a snahu o spravedlnost. Být rozhodčím po celý den musí být neskutečně náročné a vysilující. Nebo alespoň pro mě je neskutečně náročné udržet pozornost při zkouškách, které trvají nanejvýš jeden trénink. Neumím si představit tuto pozornost udržet po celý den a k tomu snášet a řešit nespravedlivé pohledy a výroky dotčených účastníků turnaje.
Na závěr nezbývá než pochválit všechny týmy za jejich aktivitu, přátelské prostředí a profesionalitu.
