Archiv autora: Posledni Argument

Šerm je relativně bezpečný sport, koníček i bojové umění, ovšem je nutné dbát zvýšené opatrnosti a vážnosti, protože meč je zbraň. I bez rizika poranění mečem může samotný trénink a dril přinášet poranění související s dlouhodobým výcvikem.

Na jaký šerm se zaměřujeme a jaká jsou rizika zranění.

Šerm vnímáme jako bojové umění a rozdělujeme jej na tři kategorie.
– Šerm s moderními ochrannými pomůckami
– Šerm bez ochranných pomůcek
– Tnutí / Sekání ostrou zbraní
Podle nás, jsou tyto kategorie hlavními pilíři nauky o šermu, mluvíme-li o bojové umění.

– Šerm s moderními ochrannými pomůckami
Dosavadní přihodivší zranění při tréninku a sparringu s ochrannými pomůckami byly o modřinách a naraženinách. Otevřené rány se vpodstatě neobjevují. Jediný případ, kterého jsem byl svědkem, jako divák na turnaji, bylo zranění, které vzniklo nešťastnou náhodou. Tréninkový meč feder vnikl jednomu z našich přátel pod ochrannou rukavici a poranil kůži nad palcem.

– Šerm bez ochranných pomůcek
Šerm bez ochranných pomůcek se zdá být daleko nebezpečnějším a na mnohé laiky i ze šermířské obce tak působí. Nenechte se zdáním klamat. Šerm je bojové umění a pokud jej praktikujete u nás, nebo v jiné škole/spolku s odborným a propracovaným systémem výuky, riziko zranění je minimální.
Zranění vznikají primárně rozýveností, nedostatečnou koncentrovaností a nesebekázní studentů, kteří místo tréninku se zbraní začnou vnímat samotný trénink jako hru a možnost blbnout a v nejhorších případech si něco dokazují. V takovém případě jsou na nejrychlejší cestě ke zranění.
Nejčastějším poraněním jsou naraženiny a oděrky na prstech. Ovšem jsou i případy nebezpečnějších situací, které má za následek právě roztěkanost a nekoncentrovanost. Jde o útoky mečem proti měkké tkáni, zejména obličeji. Zažil jsem za život pár zranění v obličeji a ty nejsou vůbec příjemné.
Nicméně pokud šermíři dodržují základní pravidla, jsou koncetrovaní a dodržují stanovené postupy, riziko zranění na tréninku je minimální.
Pokud studenti šermu od začátku vnímají trénink a vedení s plnou vážností a zodpovědností, zranění jsou limitována na minimum.

– Tnutí / Sekání ostrou zbraní
Sekání ostrou zbraní je asi stejně nebezpečné, jako práce s cirkulárkou, motorovou pilou nebo sekačkou na trávu. Jde opět o konkrétního jedince a vážnost spojenou s cvičením.

Zranění a poranění vzniklá se šermem

Nováčkům se často stává, že první tréninky jsou moc energické, dlouhé a náročné. Pokročilým studentům se na druhou stranu stává, že zkracují své pohyby na minimální nutné a tak přetěžují některé svalové skupiny.
Při sportovní přípravě nebo i extrémní dlouhodobé zátěži může docházet k jednostrannému přetěžování těla.

Rizika poranění spojená s výukou šermu.

• Svalová horečka
  Svalová horečka je důsledkem přetížení svalových skupin a je zaviněna nedostatečnou přípravou na intenzivní trénink.
  Svalové horečce se vyhneme pravidelným cvičením a vhodně vedeným tréninkem, který zatěžuje, ale nikoli přetěžuje svalové skupiny. Též pomáhá pravidelné protahování, odpočinek a strava. Vhodná strava nám umožňuje lépe využívat a získávat energii z těla. Současně vhodnou stravou získáváme dostatečné množství živin a minerálů. Před samotným výkonem velice prospívá zahřátí těla v aerobním pásmu.
  Pokud shrnu předchozí řádky, důvodem svalové horečky může být dlouhý trénink v aerobním pásmu zaviněný přetěžováním svalových skupin a nedostatečná celková příprava na výkon. Druhou možností svalové horečky je tzv. přepálení vlastních limitů na výkon. Zdrojem pro výkon svalové činnosti je glukóza ze svalového glykogenu, okysličování a prokrvování svalů. Jednoduše řečeno, pokud fyzický výkon přechází do anaerobního pásma, začne se tvořit kyslíkový dluh a tvoří se intenzivně kyselina mléčná a začínají svaly tuhnout a pálit. V tento moment je tělo schopné jen krátkého výkonu, protože svaly přestávají být vyživovány a přepínají se. Tedy delší cvičení v anaerobním pásmu u nesportovců zcela jistě způsobí svalovou horečku.
• Natažení a poranění svalů
  Opět jsme u pravidelnosti a u vhodného vedení. Každý trénink by měl začínat zahřátím a rozcvičkou. Jde o prevenci, která nejen předchází zranění, ale poskytuje nám vyšší životní komfort, udržuje vitalitu a posouvá naše limity.
  Tedy nataženým a poraněným svalům se vyhneme pravidelným cvičením a práci v aerobní pásmu. Jde o výkon maximálně ve střední intenzitě, při které svaly spalují glukózu z tuků a jsou neustále okysličovány. Tedy laktát se během výkonu odplavuje a nedochází k výrazné únavě. V tomto stavu bychom měli být schopni dlouhodobě cvičit a pokud víme jak, tak tělo správně připravujeme na vyšší výkon.
  Samotnému natažení krom přípravy těla předchází pravidelné protahování, které nedosahuje meze bolesti. Provádíme-li izokinetické protahování, jsme v pohybu v aerobním pásmu bez přidané zátěže a svaly i šlachy mění svou délku. Zahříváme tělo, protahujeme jej a připravujeme na vyšší někdy i složitější výkon. Naopak izometrické protahování, je protahování statické. Svaly ani šlachy se nezkracují a setrvávají v určitém napětí po dobu výkonu s krátkou pauzou a opakováním cviku.
• Jednostranné přetěžování těla
  Šerm podporuje celkový rozvoj jedince, ale mnozí šermíři věnují pozornost zásadně dominantní straně těla. Tím může nastat disbalance svalových skupin, která má primárně vliv na postavení páteře, tj. vychýlení těla ze správného pohybového vzorce. Zvýšené riziko přichází primárně u šermířů, kteří trénují jednoručními zbraněmi.
  Pokud nemůžeme najít stejné množstí času na trénink nedominantní strany těla, musíme zvolit vhodná cvičení, která co nejvíce pomohou vyvážit zátěž a napětí. Základní řešení je posílení vnitřních svalů, tzv. hlubokého stabilizačního systému (HSS). Pevný HSS pomáhá udržovat rovný a pevný postoj, zamezuje vychylování páteře a udržuje tělo v balanci. Narozdíl od vnějších/povrchových svalů, které slouží jen konkrétnímu účelu. Posíléné HSS též podporuje vitalitu, kondici a předchází civilizačním chorobám.
• Záněty šlach a tenisové lokty
  Záněty šlach často přicházejí při dlouhodobém podvědomém zanedbávání potřeb těla, špatnými návyky statických i dynamických pohybů a civilizačními chorobami. Dále je třeba poukázat na přetěžování těla, zejména při energických trénincích, které záněty mohou podporovat.
  Záněty a trénink… Lidé, kteří chtějí být rychlejší, lepší a zapomenou na práci skrze těžiště záněty podporují, přetěžováním synergických celků. Přetěžování podporují i extrémně pádné zbraně, které musejí být kvůli bezpečnosti bržděny. Dále také lehké a málo pádné zbraně, které krátkodobě umožňují i s dlouhým mečem pracovat tzv. jako s kordem. Tento návyk se stane součástí běžných pohybů a poté veškeré rázy přes čepel, které jsou přenášeny do těla pohlcují zejména ruce a zápěstí a následně lokty i ramena. Málo pádný meč totiž rvete více silou svalů než samotnou technikou a energií zbraně a to vytváří extrémní napětí. Tedy další, co podporuje záněty šlach, je špatná technika a návyky. Tam, kde vhodně vyvážený meč, správná technika, práce skrze těžiště a pozice pomáhají, špatné návyky mohou ubližovat.
  Jak se záněty projevují… K extrémnímu přetížení šlach ovšem nedojde u zdravého člověka při pár trénincích týdně. Stejně tak záněty šlach nevzniknou nahned. Jde o plíživou a nečekanou záhadu, která se může objevit nenápadným svrběním, zarudnutím, otoky a horkostí v napadeném místě, která zpočátku ani nebolí. Poté přijde občasné bolestivé píchnutí až se situace změní do nesnesitelných bolestí při pohybu, které se mohou stupňovat. Tento stav se může dostat až do fáze, kdy není jiného východiska než operace.
  Nejčastější příčiny zánětů… Extrémní každodenní přetěžování konkrétních partií. Vhodným příkladem jsou řemeslníci, zejména ti, kteří provádějí těžkou práci. Opakované dlouhodobé namáhání šlach, např. u elektrikářů, kteří neustále sekají bouracími kladivy zdi v nevhodných podmínkách, tak vystavují svá zápěstí četným rázům, které po letech mohou být náchylnější na záněty šlach. Dalším příkladem mohou být např. kuchaři, kteří neustále pracují s nožem a vykonávají určitý konkrétní tělu nevyhovující pohyb. Dále se může jdenat o barmany, kteří přetěžují zápěstí nošením velkého závaží v rukou, žímž je neustále zápěstí přetěžováno. Dále se může jednat i o pracující u PC za pracovním stolem. Tito lidé ač se to nezdá, často zapomínají na správný sed, držení páteře i postavení rukou na klávesnici. Častým problémem, pak bývají vychýlené lokty ven. Dále opřená předloktí o hranu stolu, což narušuje přirozený krevní oběh a neurologickou výměnu. Tím konkrétní partie zatěžujeme, a vytváříme prostředí pro tvorbu zánětů. Dále může tvorbu zánětů vytvářet specifické vyhnutí zápěstí při práci a vlastní nepohyb a prokrvení konkrétních částí těla. Záněty v určitých partiích podporují i stará zranění a prochladnutí.
  Vše výše psáno napomáhá tvorbě zánětů a samotný trénink může právě nevhodnou prací a technikou přetížit konkrétní oblast a bolestivý zánět je na světě.
  Nejčastější záněty… Zánět šlach v zápěstí, na předloktí, v ramenou, a dále koleních vazů, kyčelního kloubu, achilovy šlachy, nártu a hlezna.
  — TENDONITIS —
  Klasický akutní zánět šlachy způsobený mikroskopickými trhlinami po akutním přetížení tzv. muskulotendinozní jednotky. Příčinou bývá příliš náhlý tah (trhnutí), náraz, táke se dá říci úraz. Projevuje se tupá bolest koncentrovaná kolem postiženého místa, která se zvyšuje při pohybu, citlivost na dotek, doprovázená otokem. Nedochází k narušení pevnosti šlachy, jen se hromadí zánětlivé buňky, které vytvářejí otok.
  — TENDINÓZA —
  Jde o úpadek kolagenu uvnitř šlachy díky chronickému přetížení určitých partií. Tento úpadek poškozuje i obal šlachy, ztrácí se pružnost i schopnost pohybu. Současně dochází i k tuhnutí svalů v okolních oblastech. V tomto případě je nutný klid a pravidelné cvičení a protahování šlachy. Tj. rehabilitování.
  Léčba… Jakmile je zánět šlach jednou probuzen nezbývá než odpočinek konkrétní partie těla. Ideální je klidový režim po dobu pár týdnů a fixování partie. Masírování a mazání mastí. Vhodná jsou i některé masírovací pomůcky, jako gumový míček „ježek“, který je vhodný i jako součást fyzioterapie.
  Při zánětu je vhodné navštívit lékaře, který vám nejspíš partii zafixuje sádrou a dost možná předepíše meducínu na uvolnění spazmů a zánětů v těle. Příkladem je třeba Nimesil a Dorziflex.
  Předcházení zánětům… Zaměřte se na správné držení těla, práci s konkrétní partií, správnou uvolněnost partie a odpočinek.
  Záněty se probouzejí nejen, špatnými návyky, ale i nedostatky vitamínů v těle. Zejména vápník, draslík, hořčík, bílkoviny, želzo a další vitaminy. Doporučuji zvážit i některé doplňky stravy jako je kolagen a B-éčka.
  Pokud máte problémy se záněty projděte si své podvědomé rituály ať už v práci nebo doma a začněte odbourávat špatné návyky. Dále odstraňte ze svého volna neprospěšné aktivity. Špatné časté a dlouhotrvající sezení u televize, u PC, v baru. Pokud se vám záněty vracejí pravděpodobně nebudou z pohybových aktivit, ale z dlouhotrvajících špatných návyků.
• Blokovaná žebra
  Jedním z problémů může být i tzv. blokáda žeber. Jednoduše řečeno, nějaké z žeber vyskočí ze svého pouzdra. Blokáda žeber je často spojena s civilizačními chorobami. Blokáda může též nastat při práci s těžkým břemenem, které nerozkládáme do celého těla. Při tréninku blokádu žeber a s ní spojené problémy s páteří může vyvolat i nesprávný dynamický rotační pohyb, který krátkodobě přetíží špatně postavené tělo.
  Samotná blokace se projevuje ostrou bolestí v oblasti střední páteře, která přechází až do hrudního koše. Často si lidé pletou blokaci s infarktem, jelikož ostrá bolest nedovoluje pohyblivost, nádech a je doprovázena zvýšeným pocením v oblasti poraněného trupu.
  Předejít blokaci lze pravidelným tréninkem, protahováním a cvičením zejména HSS.

Díky za pozornost,
za P.A.
Jindra

zpět na F&Q